Uplynul další rok a znovu jsme se sešli na výroční členské chůzi, abychom zhodnotili činnost našeho odboru v Klubu českých turistů a připomněli si všechny pěkné i ty horší chvíle, které jsme při naší činnosti v uplynulém roce zažili.
K dnešnímu dni se v našem odboru sdružuje celkem třicet pět členů KČT. čtrnáct žen a dvacet jedna mužů. V loňském roce do našich řad vstoupilo pět členů. Nevystoupil žádný. Pracuje pětičlenný výbor ve složení: Oleg Janský - předseda odboru KČT, Milan Váhala - pokladník, členy jsou Dana Sochová, Hana Býmová a Jarmila Kudělková. Současný výbor byl členskou schůzí zvolen dne 2.února 2001

Nyní k samotné činnosti. Tak jako v posledním roce i letos jsme pořádali organizované i individuální turistické akce a vycházky, při kterých jsme poznali nejen krásy země, ve které žijeme, ale navštívili i turistické trasy v zahraničí a vzdálené kouty světa. V roce 2003 jsme podnikli dva vícedenní pobyty.

Hned začátkem roku jsme se zúčastnili ve dnech 14. až 16. února třídenního pobytu, který byl zaměřen na lyžařskou turistiku. Znovu jsme jeli do oblíbených Kunčic pod Ondřejníkem. Byli jsme ubytovaní v rekreační chatě Tonaku, kterou pro nás zajistil Milan Váhala. Do Kunčic jsme přijeli ráno. Počasí nám tentokrát přálo.

Podmínky byly ideální, a proto jsme hned po ubytování za krásného, slunečného počasí vyrazili po vrstevnici Ondřejníku, směrem k chatě Solárka a po krátkém občerstvení jsme pokračovali po upravené běžkařské trase pod vrcholem Solárka zpět do Kunčic. Záměrně jsme si vybrali trasu méně náročnou. Vždyť někteří našli odvahu postavit se na běžky po delší době a přemlouvání. Jejich lyže postupně během let putovaly přes půdu, chodbu a sklep a denní světlo spatřily právě v době odjezdu do Kunčic. Všechny obavy se však ukázaly liché a trasu zvládli všichni na výbornou i přes závěrečný, krkolomný sjezd.

Plni zážitků jsme dorazili zpět na chatu, kde jsme si měli celý večer o čem povídat a chystali jsme cestu na další den. Naplánovali jsme si trasu na Ráztoku, odtud lanovkou na Pustevny, dále na Marti-
ňák a zpět. Vyrazili jsme ráno. Počasí nám však už nepřálo, bylo zataženo a sněžilo. Pod vedením Pepy Býmy a Oldy Sulovského jsme v pořádku dorazili na Ráztoku
a jeli podle plánu lanovkou na Pustevny. Během cesty se počasí úplně pokazilo, začal vát silný nárazový vítr a na Pustevnách byla hustá mlha. Z tohoto důvodu jsme od další trasy upustili a sjeli po Knížecí zpět na Ráztoku. Výrazně se ochladilo a proto část výpravy odjela do Kunčic raději autobusem a vlakem. Ostatní dojeli zpět na běžkách.

V neděli 16. února byl den návratu do Hodslavic. Pepa Býma vyrazil sám dopoledne na běžkách do Frenštátu pod Radhoštěm, kde jsme se setkali na vlakovém nádraží. Odtud jsme všichni odjeli do Veřovic. Zde jsme se opět rozdělili. Hanka Býmová s Jarkou Kudělkovou pokračovali vlakem, Pepa Býma, manželé Sulovští a Janští do Hodslavic pokračovali přes Kamenárku po běžkařské trase přes Jehlič-nou na lyžích. Všemi zúčastněnými turisty byla výprava hodnocena velmi dobře. Po celou dobu pobytu panovala výborná nálada, a to i přes nedobrovolné zimní táboření, které jsme já a Pepin podnikli, když v pokoji, kde jsme byli ubytováni, nefungovalo topení. Pobytu se zúčastnili manželé Sulovští, Janští, Váhalovi s Vašíkem, Hanka Býmová, Jarka Kudělková a Josef Býma.

Dne 13. března 2003 jsme sehráli v hodslavské kuželně turnaj "O přeborníka KČT v kuželkách roku 2003". Po dramatickém průběhu za velké konkurence našich turistů vyhrál Alois Kolařík, na druhém místě se umístil Franta Černý a třetí místo obsadila Lidka Podolská překvapení turnaje.

Další společné akce proběhly dne 3. května 2003, kdy naši turisté, Hanka Býmová, Jarka Kudělková, Staňa Březina a Liba Palacká, absolvovali pochod Okolo Mořkova a manželé Holeňovi, Sulovští, Janští a Pepa Býma se vydali na 11. ročník pochodu Osvobození po trase z Lidečka přes Pulčín, Francovu Lhotu, Končistou na turistickou chatu Požár, kde byl cíl trasy. Zpět jsme se vrátili vlakem z Valašských Příkaz. Myslím si, že na tuto výpravu bude vzpomínat hlavně Pepin, který měl na Pulčínských skalách díky Oldovi Sulovskému možnost vyzkoušet trošku z horolezectví.

24.5.203 přišla naše nejvýznamnější událost, tradiční již třicátý druhý /32./ pochod Palackého stezka, který pořádáme. Opět musím všem našim turistům poděkovat za vzorný a odpovědný přístup při zajištění tohoto pochodu,jehož se zúčastnilo celkem /453/ čtyřista padesát tři turistů. Na Velký Javorník dorazilo /151/ sto padesát jedna účastníků. Nejvíce turistů bylo z Hodslavic - /229/ dvěstě dvacet devět, z Nového Jičína /45/ čtyřicet pět, z Mořkova /25/ dvacet pět a z Hostašovic /22/ dvacet dva.

Vydařilo se i setkání při vyhodnocení stezky dne 7. června 2003 na Kacabaji, kde se všichni pobavili.

Ve dnech 3. až 7. září jsme podnikli další vícedenní výpravu, tentokrát na Slovensko do Vysokých Tater s cílem zdolat Gerlachovský štít. Už cestou okolo Liptovské Mary, při pohledu na zasněžené Roháče jsme si uvědomili, že splnit tento úkol nebude snadné. Náladu nám nepřidal ani pohled na zamyšleného horského vůdce Oldu Sulovského, který měl na starosti naši bezpečnost při pohybu v horách.

První den jsme věnovali ubytování
a prohlídce okolí. Další den, to je 4. září, jsme ranním autobusem odjeli na Štrbské pleso. Počasí nám tentokráte nepřálo a za mlhy a drobného deště jsme došli na Popradské pleso. Odtud jsme se vrátili zpět na Štrbské pleso a zubačkou sjeli do Tatranské Štrby a pak jsme šli na chatu pěšky. Na večeři jsme uvařili bramborový guláš z machačovských" čabajek. Guláš byl tak ohnivý že zahřál i největší zmrzlíky. Po té jsme vyrazili znovu do vesnice a v místní restauraci sehráli turnaj v biliáru.

Ráno, pátého září nás přivítalo znovu deštěm. Není divu, že se nám ven moc nechtělo. Okolo desáté hodiny se však mraky začaly protrhávat a proto jsme dál už nečekali a auty odjeli do Starého Smokovce, odkud jsme vyšli na Hrebienok a okolo vodopádů, Rainerovy a Zámkovského chaty jsme se vrátili zpět na Hrebienok a do Starého Smokovce. To už bylo pěkně a těšili jsme se na další den.

Šestého září za slunečného počasí jsme auty odjeli do Tatranské Štrby. Odtud jedna část výpravy odjela lanovkou na Skalnaté pleso a druhá část výpravy na Skalnaté pleso vyrazila pěšky. Nad Lomnickým štítem se však držel jediný mrak v širém okolí tak jsme si výhledů moc neužili. Po odpočinku jsme pod vedením Oldy Sulovského vystoupali na Svišťovský štít

ze kterého jsme sestoupili k Chatě u Zeleného plesa a odtud Dolinou Zeleného plesa přes Šalvový prameň a Tatrianské Matliáre zpět do Tatranské Štrby. Cestou ze Svišťovského štítu k Zelenému plesu na kluzkých zasněžených chodnících jsme si uvědomili, jak je dobře že jsme poslechli Oldu a upustili od výstupu na Gerlachovský štít, který by za těchto podmínek byl pro nás nebezpečný.

A nastal poslední den našeho pobytu. Ráno nás Lojza Kolařík probudil známou Schelingerovou písní Švihák lázeňský, která se za dobu našeho pobytu v Tatrách stala téměř hymnou. Uklidili jsme chatu, rozloučili se s majiteli a odjeli do Bešeňové, kde jsme se vyhřáli v termálním koupališti a vyzkoušeli tamní tobogán.

Už tehdy jsme si slíbili že se do Vysokých Tater znovu vrátíme a na Gerlach vystoupíme. Výletu do Tater se zúčastnili manželé Sulovští, Janští, Kolaříkovi s Adamem, Hanka Býmová, Josef Býma, Radim Holeňa, František Černý a nečlenové Jan Býma s přítelkyní Veronikou.

Poslední organizovanou akcí v letošním byl výstup na Lysou horu dne 26.12.2003. Přijeli jsme vlakem do Ostravice odkud jsme po zasněžené trase zdolali vrchol. Na vrcholu bylo mnoho turistů, byla mlha a vál silný vítr. Proto jsme se zdrželi jen chvíli a vrátili zpět do Ostravice. Výstupu se zúčastnili Jarka Kudělková, Hanka Býmová, Josef Býma, Tomáš Kresta, manželé Janští a nečlenové Jan Býma a Michal Kramoliš.

Kromě těchto organizovaných výletů se naši turisté zúčastnili mnoha individuálních výletů. Nejaktivnější byla opět rodina Holeňova, kdy manželé Holeňovi podnikli přes třicet vycházek a prošlapali téměř celý kraj.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny tyto vycházky. Mezi jejich nejzajímavějšími túrami byl Noční výplaz na Lysou horu z Ostravice, pochod z Nýdku přes Beskydské sedlo na Čantoryji. Zúčastnili se Pochodu Lašskem a Valašskem, pořádaným KČT Kopřivnice. Na Slovensku navštívili Malou Fatru, kde z Vrátné Doliny přes Snilovské sedlo vystoupili na Velký Fatranský Kriváň a pak přes Chleb a Poludňový Grůň sestoupili do Starého dvora. Na Slovensku také prošli okruh naučné stezky v Súlovských skalách. O jejich aktivitě svědčí i získání odznaku Šest Beskydských vrcholů.

Za všechny turisty děkuji manželům Holeňovým za jejich dlouholetou činnost při značení turistických tras, kdy v loňském roce značili trasu Veřovice - Pádolí - Kemenárka.

K dalším hodnotným vycházkám které naši členové absolvovali, jistě patří i pochod ze Vsetína přes Vsacký Cáb, Bystřičku a Malou Lhotu do Valašského Meziříčí, který absolvovali manželé Kolaříkovi, Krestovi a Janští.

Jak jsem již naznačil, naši členové procestovali i pro nás vzdálené kouty světa. Martin a Radim Holeňovi putovali po Spojených státech amerických. Kdy projeli cca. 34 000 kilometrů. Navštívili přes 40 národních parků například Grand Cańon, Yosemite, Olympic....

Navštívili zajímavá města, Charleston, New Orleans, Las Vegas, San Francisko. Zlédli tři oceány Atlantský, Tichý a Severní ledový. Při svém putování absolvovali dvě cesty. První vedla po východním pobřeží na jih na Folridu po jižním okraji USA, přes New Orleans, Texas na středozápad, kde navštívili většinu národních parků . Pak dále přes Las Vegas až do San Francisca a odtud na severovýchod přes Yellowstoune dál na východ směrem na Chicago, Niagarské vodopády a zpět.

Druhá cesta vedla středem států přes Saint Luis, Denver, až téměř k západnímu pobřeží a pak na sever do Seatlu. Odtud se letecky přesunuli do Anchorange na Aljašce. Na Aljašce pak navštívili národní park Denali a město Feirbanks. Odtud pokračovali k Severnímu ledovému oceánu. Po té se vrátili do Seatlu a odtud zpět na východ podél Kanadských hranic a Velkých jezer.

Další velkou cestu podnikl Česlav Czyž, který po výstupu na nejvyšší vrchol západní Evropy Mont Blanc, do výšky 4807m se pokusil zdolat nejvyšší vrchol Evropy, kavkazský Elbrus, vysoký 5633m. Jen nepřízeň počasí mu zabránila vystoupit na vrchol. O náročnosti tohoto výstupu svědčí i tragická událost, kdy dva čeští horolezci v této době při výstupu na Elbrus zahynuli.

Jak všichni jistě víte v letošní roce došlo ke zrušení Beskydské oblasti Klubu Českých turistů a vznikla společná oblast Moravzskoslezská sdružující téměř všechny odbory KČT v moravskoslezském kraji. K tomuto sloučení došlo v důsledku změn dotační politiky v návaznosti na nové státoprávní uspořádání. Doufám že toto sloučení bude pro turistiku na Moravě přínosem. O tom, že činnost moravských turistů je hodnocena velmi dobře, svědčí i časté návštěvy předsedy KČT ing. Jana Havelky, který ve svém projevu na ustavující konferenci oblasti Moravskoslezské dne 2. února vyhodnotil obě bývalé oblasti jako jedny z nejlepších ze všech oblastí KČT.

Nyní k naší činnosti v letošním roce.

Jistě jste si všimli, že jsme umístili novou turistickou skříňku vedle turistické mapy u náměstíčka, kde se snažíme naši činnost prezentovat veřejnosti. Na výzdobě a výměně obsahu má hlavní podíl Eliška Janská za což ji všichni děkujeme. Budeme zde nadále vyvěšovat všechny zajímavosti týkající se KČT, pozvánky na schůze. Doufám že tam bude vyvěšen i plán hlavních vycházek, které bychom chtěli v letošním roce uskutečnit. Tento úkol jsme si dali i v loňském roce ale splnit se nám jej nepodařilo.

Opět budeme pořádat vícedenní výlety.

První z nich je naplánován na 12. - 14. března 2003 na chatu Skurečná. Zde by jsme měli dojet na lyžích z Pusteven. Pokud bude sníh, budeme se věnovat lyžařské turistice. Když budou sněhové podmínky nepříznivé, jistě najdeme vhodné a zajímavé turistické trasy v okolí.

Chatu na Skurečené máme zamluvenu i na červen letošního roku a pokud se nám bude prostředí líbit, můžeme v tuto dobu setkání zopakovat.

Určitě uspořádáme i podzimní vícedenní výlet. Jestli znovu pojedeme do Vysokých Tater, nebo zda si zvolíme jiný cíl záleží jen na naší domluvě.

Dne 22.května 2004 budeme organizovat naší nejdůležitější akci - tradiční turistický pochod Palackého stezka v letošním roce již třicátý třetí. Chceme letos připravit novinku - cyklistickou trasu vedoucí přes Sedlo pod Krátkou na Velký Javorník. Jsem přesvědčen, že i tentokrát vše zvládneme ke spokojenosti všech účastníků stezky a budeme spokojeni i při jejím vyhodnocení.

Po vzoru manželů Holeňových začínají někteří z nás plnit podmínky pro získání oblastního turistického odznaku Valašsko, které v současné době plní čtrnáct našich členů. Pět členů se snaží splnit podmínky pro získání turistického odznaku Šest beskydských vrcholů. Pro další zájemce připomínám, že nejbližší termín pro zahájení je 21.2.2004 na Velkém Javorníku, kde mohou získat záznamník.

Zajisté i v letošním roce podnikneme mnoho dalších individuálních i společných vycházek jak po blízkém okolí tak do vzdálenějších krajin. A budeme si moci o nich popovídat při vzájemných setkáních.

Do nového roku všem přeji pevné zdraví, hodně štěstí a spokojenosti. Vždy krásné počasí a mnoho krásných a veselých zážitků při putování přírodou a aby se po každém putování vyplnil známý turistický pozdrav "Zdrávi došli".


V Hodslavicích dne 17.1.2004

[Editace článku: Alena Janská] Přehled návštěvnosti