Tenhle buk má dutinu tak velkou, že se do ní vejde dospělý člověk. Prohlédněte si ho. Tady se v lese opravdu nehospodaří. Je to vidět. Představte si, že zabloudíte mimo cestu a budete se takovým lesem prodírat. Někde je křoví, někde bažina, jinde musíte přelézat padlé stromy. Takhle vypadaly kdysi dávno všechny lesy. Jeníček a Mařenka z pohádky o Perníkové chaloupce zabloudili právě v takovém lese.
My máme štěstí. Kmeny, které ležely přes cestu, lesníci pořezali. Nemusíme hledat cestu. Je tu dost šero, jak zem stíní listí na stromech. Kdybyste se tudy prošli v zimě nebo časně na jaře, bude tu světla mnohem víc. Ale jen do té doby, než listí na stromech zase naroste. A všimli jste si, co hub roste na suchých kmenech, které tu různě stojí a leží? Celkem tu odborníci napočítali na 400 různých druhů hub. Na většině bychom si nepochutnali, nejsou jedlé. Zato hodně z nich je chráněných a některé jsou opravdu vzácné. Třeba mozkovka rosolovitá, co byla namalovaná na tabuli na začátku rezervace. Díky přirozenému prostředí a tlejícímu dřevu tu taky žijí vzácní brouci. A na broucích a larvách si zase pochutnává datel a strakapoud.
